Za posledních 100 let se nám zásadně změnil způsob, kterým žijeme. Jak se šíří industrializovaný svět, tak se s ním šíří i západní nemoci. Alzheimer, Parkinson, diabetes, obezita, vysoký tlak, autoimunitní onemocnění, úzkosti, deprese i rakovina. Navíc u čím dál tím mladších lidí.
Hlavním důvodem je to co jíme - a co to dělá s našimi trávícími trakty.
Mikrobiom, breberky, které s námi symbioticky existují od nepaměti nám napomáhají nejen s trávením, ale uvolňují nám do krevního řečiště různé prospěšné chemikálie, regulují hormony, ovlivňují náš centrální nervový systém, naše nálady, chování, ovlivňují náš imunitní system, naše zdraví. Mikrobiálních buněk je v nás více než našich “vlastních.” Ve chvíli, kdy do tohoto ekosystému zasahujeme, zasahujeme do celé své biologie.
Na Stanfordově univerzitě doktoři Justin a Erica Sonnenburgovi dlouhodobě studují lidské výkaly.
Pomocí DNA sekvenace zjišťují, kdo v nás bydlí. Dlouze se soustředili na Ameriku - ale ve chvíli, kdy začali zkoumat výkaly komunit lovců/sběračů tak zjistili, že “vyspělé” trávicí trakty opustila biodiverzita. Lovci/sběrači měli kolem 750 druhů breberek, zatímco lidé žijící v Kalifornii třeba jen 200.
Větší biodiverzita v našich střevech = lepší zdraví. Naopak chronické nemoci západního světa jsou průkazně spojené s disbiózou mikrobiomu: řekněme nerovnováhou v systému. Mikrobiom miluje vlákninu. Pokud nedostává svou “oblíbenou” potravu, vlákninu, tak začne užírat “hlenovou” vrstvu, která chrání buňky tlustého střeva, což ve finále způsobuje zánět. Jakmile se mikroby dostávají příliš blízko buňkám střeva, reaguje i imunitní systém.
Dobrá zpráva je, že svůj mikrobiom můžeme “zahojit.”
-
Mikrobiom miluje vlákninu - tedy rostliny všeho druhu. Včetně hub! U každého jídla se tedy zamyslete: byly tam rostliny, nakrmil(a) jsem své breberky?
-
Fermentované potraviny jsou plné mikrobů všech druhů: kysané zelí (pozor, sterilované již mikroby neobsahuje), kimchi, kvalitní jogurt, kombucha (zase, pozor, musí být “živá”), tempeh, sýry, které přirozeně zrály (především jejich ta tvrdá kůrka).
-
Ačkoliv je alkohol obecně považován za škodlivý, červené víno a pivo údajně mikrobiom rád. Ve velmi umírněném množství, do dvou sklenic týdně.
-
Nezapomeňte pít vodu!
-
Nežijte ve sterilním prostředí. Když jdete z metra, tak je jasné, že si ruce umyjete, ale z lesa to asi není úplně nutné.
-
Domácí mazlíčci jsou skvělý zdroj mikrobů od jiných živočišných druhů, což je prospěšné i pro malé děti!
-
Zahradničení je skvělý způsob jak přijít do styku s mikroby z přírody. To co vytáhnete ze země jen opláchněte vodou, nedrhněte to a nebojte se sníst utržený plod přímo z rostliny bez mytí!
-
Nejíme zprocesované potraviny.
-
Vyhýbáme se větším množstvím cukru.
-
Vyhýbáme se pesticidům a chemikáliím.
-
Vyhýbáme se antibiotikům, pokud nejsou nutné. Často jsou, ale často si necháme dát “prášky,” abychom se rychle vrátili do práce. Antibiotika nejsou zacílená na konkrétní bakterii, co přinesla danou nemoc. Bohužel níčí i mikrobiom a trvá velmi dlouho, než se vrátí do původního stavu.
zdroje:
Sonnenburg, Justin, and Sonnenburg, Erica: “The Good Gut”, Penguin Books (2015)
Mayer, Emeran, and Sonnenburg, Justin, and Sonnenburg, Erica, and Zilber, David: “Gut Health”, Master Class 2023, https://www.masterclass.com/series/gut-health
