o mně

Ráno snídám většinou ovesnou, špaldovou nebo pohankovou kaši uvařenou s ovocem. Když jsem s tím začínala, musela jsem si jí sladit, ale jako všechno, i slazení se dá časem odnaučit. Začněte klidně i slazenou kaší s ovocem nebo kompotem, pak vyřaďte cukr/sirup/med a pomozte si hodně sladkým ovocem: mango, broskve, švestky, teď v zimě třeba jen jablka nebo hrušky a přidejte si do kaše hrst rozinek. Vaření trvá třeba jen 5 minut, ale vaše trávení to ocení! Nezapomeňte si do kaší přidat nějaký zdroj bílkovin, jinak budete mít brzy hlad. Skvělé je třeba konopné semínko.

Výjimečně pak snídám vajíčka s polentou, shakshuku, nebo vajíčka s domácím žitným chlebem, který občas peču.

Řídím se pokyny svého lékaře, který se specializuje na Tradiční Čínskou Medicínu, ale v případě potřeby předepíše i "normální" léky. Z jídelníčku mi odstranil mléčné výrobky - nejsou pro mne vhodné. Mléčné výrobky mají "chladivý" účinek na trávicí trakt, stejně jako syrová zelenina, která je podle TČM především v zimním období nevhodná. Pokud si něco takového dát chci, dám si před tím teplou zeleninovou polévku, která vždy zahřeje. Ty se u nás vaří každý týden a vždy několik dní vydrží. Ve spěchu si často dělám své rychlé zeleninové kari, nebo dojídám to, co jsem vařila předchozí večer. To si člověk může vzít do krabičky i s sebou do práce.

Večeříme relativně brzy: mezi 17. - 18. hodinou. Časem jsem zjistila, že se mi tak podstatně lépe spí - trávicí trakt si také potřebuje odpočinout. Mou oblíbenou večeří je brokolicová rýže, nebo jákákoliv polévka či zeleninové kari s cizrnou. I do většiny polévek přidávám luštěniny, aby byly hutnější a výživnější. Když jdu na večeři do restaurace, neřeším, že je pro mne něco nezdravé - své tělo dobře vyživuji, takže si s nějakou občasnou blbostí hravě poradí.

Maso si dávám ráda, ale jen v případě, že věřím jeho původu. Nekvalitní maso mi nechutná, stejně jako mi nechutná nekvalitní zelenina. Nejím ho hodně, velmi pečlivě si vybírám jeho kvalitu a nechám o tom rozhodovat především své chuťové buňky. Čím “základnější” potraviny se člověk naučí jíst, tím blíže se totiž vrátí do kontaktu se svým tělem a s chutí.

Co se tím snažím říct - když jíme prefabrikované a “PŘEfabrikované” potraviny, hodně dochucená jídla, hodně solíme, pijeme hodně limonád, všechno sladíme, tak přestáváme vnímat jednoduché chutě. Když se, ale naučíte vnímat nuance mezi dobrým rajčetem a rajčetem, které nemá vůbec žádnou chuť ani vůni - pochopíte, že něco podobného lze vypozorovat i u masa. Maso pak, ale spíš než nedostatek chuti nemá úplně pěknou konzistenci (představte si taková ta suchá kuřata), vůni a má různé pachutě, které já osobně připisuji životnímu stylu a stravě daného zvířete. Jídlo nás vytváří. Rosteme z něj, vyživujeme se jím a stejně tak z jídla rostou zvířata, která jíme. Když tedy jíme krávu, tak ve zkratce jíme i to co snědla.

Jsem přesvědčena o tom, že masa jíme obecně jako společnost přespříliš a že výsledkem “konzumní” společnosti je právě ta příšerná kvalita. Když budeme jíst k snídani šunku, k obědu dvě kuřecí stehna na smetaně a večer vepřové řízky… tak to dopadá tak, že podle Českého Statistického Úřadu spotřebujeme 84,0 kg na obyvatele. To je 200g masa denně.

Množství, které spotřebujeme není udržitelné, pokud chceme jíst hovězí z krávy, která se pase do dejme tomu 100km of našeho místě bydliště (mimochodem, tohle je pro mě dost zásadní téma - proč proboha taháme všechno přes půl zeměkoule?) a na poli je tam 10 kraviček. Takové je totiž maso, které já chci jíst - a ano, někoho kvůli tomu zabiji, ale tak to v přírodě chodí. Ovšem jediný fér způsob jak to dělat je ta zvířata nechat žít krásný život a pak s pokorou spotřebovat úplně celé zvíře. Přesně tak, jak to funguje v přírodě.

Jaké je tedy podle mě řešení? Jezme masa méně - klidně se vraťme k masovému nedělnímu obědu, který znaly naše babičky - ale vybírejme si pečlivě jaké maso jíme! Jdete do toho se mnou?

Mléčným výrobkům se na pokyn svého lékaře vyhýbám, nikoliv proto, že bych byla alergická na laktózu, nýbrž proto, že je pro mne mléko dle Tradiční Čínské Medicíny nevhodné. Mě citelně zahleňuje. Nicméně si občas dopřeji šlehačku, tvaroh v tvarohových buchtách, pudink nebo když mám chuť, tak si dám i jogurt. Dám si před tím, ale nějaké teplé jídlo, ideálně zeleninovou polévku.

U mléčných výrobků bych se zejména zaměřila na původ - organické a bio, opravdu domácí mléko, pokud ho máte rádi. Stejně tak mléčné výrobky - pokud je máte rádi, vybírejte si kvalitu a raději jich jezte méně a když, tak si vybírejte ty nejkvalitnější i přeš vysoké ceny.

Alergická nejsem ani na lepek.

Lepek je strukturální protein, který se nachází v obilovinách. Oproti obecným představám, že je lepek “zlo” je lepek jednoduše složkou, která dělá těsto pružnější a tažnější.

Pokud nejste alergičtí na pšenici nebo netrpíte celiakií, není tedy nutné se mu úplně vyhnout a naopak bych se zaměřila akorát na omezení množství vyloženě na chuť a na “výživu” vybírání potravin nejméně zpracovaných. Tedy - místo nadrcené bezlepkové ovesné kaše si vyberte kaši z co nejméně zpracovaného zrna. Déle vám vydrží pocit sytosti a to díky většímu množství vlákniny, minerálů a tuků. Místo rohlíku a bagety si dejte tmavé žitné pečivo plné zrn.

Velmi pěkně je to vysvětlené zde.