Neexistuje zdravá míra konzumace alkoholu a je potřeba zdůraznit, že neexistují žádné studie, které by nám spotřebu alkoholu jaksi obhájily. Ano, červené víno může být prospěšné díky obsahu polyfenolů, antioxidantů, ale těch nalezneme stejně více v prostých hroznech nebo lesních plodech. Možná by se dalo argumentovat i fermentací, ale rady o skleničce červeného vína denně pro zdraví budou spíše “wishful thinking,” nežli vědecký podložená fakta. Pokud ovšem chcete pít, červené víno je nejbezpečnější volbou. Bílé víno má pak obsah polyfenolů výrazně nižší.
Ostatní alkoholické nápoje žádnou přidanou hodnotu neposkytují - mimo té chvíle veselí, která je v naší kultuře tak normalizovaná, že se naprosto opomíjí fakt, že je dosti podrobně podloženo, že konzumace alkoholu zvyšuje riziko širokého spektra chorob.
Konzumace alkoholu je spojena s onemocními jater a slinivky (například cirhóza a zánět slinivky), záněty trávicího traktu, sníženou imunitou, zánětlivostí. Konzumace alkoholu narušuje endokrinní systém - časté pití alkoholu nám tedy může rozhodit hormonální systém. Diabetes. Vysoký tlak a kardiovaskulární onemocnění. Dna. Alkohol ovlivňuje i náš centrální nerovový systém - poškozuje bílou i šedou hmotu mozkovou, kongnitivní funkce, paměť, uvažování, pozornost. Ubývá nám v mozku hmota.
Dále je spojena se širokým spektrem rakovin včetně rakoviny ústní dutiny, hrtanu, hltanu, jícnu, tlustného střeva, konečníku, jater a naprosto nedostatečně komunikovaného zvýšeného rizika rakoviny prsu.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je alkohol jedním z největších rizikových faktorů pro vznik rakoviny prsu. Podle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny je alkohol (podobně jako tabák) karcinogen skupiny 1 - tedy “prokázaný kacinogen pro člověka."
Podle Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti závislí na alkoholu umírají v průměru o 24 let dříve, než zbytek populace. Ročně zemře v souvislosti s konzumací alkoholu 6000 - 7000 lidí, z nichž 2000 umírá jako přímý důsledek konzumace alkoholu (například na otravu, nebo onemocnění jater způsobené alkoholismem). Dalších 600 lidí umírá nepřímo na následky nehod nebo sebevražd.
Nabízí se pak otázka, proč to pijeme a proč se divně koukáme na někoho, kdo řekne “ne, já nepiju.” Přičemž to “nepít” by mělo být normou, ne naopak.